Lukastala | Jak se to všechno sesypalo

Dělal jsem hrozné píčoviny. Opilý jezdil píchat vdané paničky, na kalbách se vždy zrušil uplně o hoven, že jsem nebyl schopný ani chodit, ani mluvit,.. Takže i kamarádi ze mě měli velkou radost. Pak jsem se na chvilku dal do kupy. Rozhodl jsem se dodělat byt. Z části se mi to povedlo. Ale při další cestě do Ikea mi jebla náprava a rozjebal jsem auto o svodidla. Auta za mnou zastavovala a začali mi hasit auto. Škoda, kdybych uhořel, bylo by vše teď v pořádku.

Byl to supr zážitek tohle řešit den před odletem na služebku do Anglie.

V Anglii po mně chtěli něco za co jsem nebyl placený a když jsem pravil, že ne e, už bylo zle. 

Vrátil jsem se z anglie po týdenní karanténě a hned u ranní kávy jsem si vyslechl rozhovor plný lží a sraček co nejsou pravda, které jsem údajně vyváděl v anglii. Ještě ten den jsem dal výpověď v práci, protože ve firmě, kde se o mně vykládají takové věci, dělat nechci. Jako jooo, já příjmu zodpovědnost za svoje činy. Ale prej jsem došel na meeting, začal po lidech házet rukavice a mlátit kladivem do stolu. Jako vážně? Fakt si myslíte, že bych tohle to udělal jako vedoucí? A potom ta "podpora” od mého nadřízeného...

Tak jsem dal výpověď. Během pár měsíců jsem si zničil vztah, auto, kariéru, a skoro i přátelství.

Co mně zachránilo, bylo tornádo. Cítil jsem nutkání pomáhat, po tom co jsem pomohl dost kde to šlo, bylo na řadě pomoct na vlastním. Rok jsme tedy dávali do kupy pozemek rodičů. Mezitím jsem si našel další práci.

Hodně času jsem trávil na seznamkách. Tam jsem poznal zajímavé ženy, ale furt to nebyla Ivana. Jakobych stále hledal Ivanu.

Až jednoho dne.... o tom bude další článek, který jsem napsal tak před měsícem