Lukastala | Jak jsem se nestal taťkou a byl podveden

No, takže si tak jedeme domů z chaty. Já spokojený, že už nejsem panic. Spokojený, že mám nádhernou přítelkyní asi kilometr od domu. Problém nastal, když jsem vyhodil kamaráda s jeho přítelkyní. Ano, museli jsme zajet do lékarny pro postinor. V peněžence 350 korun, na účtě 300 korun. Dojdeme do lékárny a po skurveném dotazníku, který musela Ivana vypsat, kde v jsem zjistil, že v jejich šestnácit (nebo sednácti, co já vím už?) to nebere poprvé, mě celkem zaskočilo (nadruhou stranu, to vysvětluje ten božský oral). Takže ona jako studentka bez peněz a já jako člověk, co to do ní narval, se počítá, že to zaplatím. Samozřejmě v lékarně chtěl šest kil. Takže ani hotově, ani kartou. Musel sem ze sebja udělat piču, řéct mu aby počkal, že si musím vybrat. Samozřejmě mi oznámil, že se dá platit kartou, ale pochybuju, že by si vzal tři kila kartou a tři kila hotově. Takže před tou frontou, co za mnou čekala jsem nás musel strapnit a jít si vybrat tři kila abych mohl zaplatit.

Odvezl jsem ji tedy domů, hrozně sem se styděl a dal jí jen takový letmý polibek a ahoj.

Víc jak týden sem sa jej neozval. Čekal sem až mňa pošle výsledek těhotenského testu. Furt sem sa vymlouval na píčoviny v práci a tak.

Pak sme spolem byli asi rok. Už si nepamatuju přesně proč to skončilo. Já jí lhal, protože jsem chtěl raději chlastat s kamarádama a tak. Po čase jsem se od Libora dozvěděl, že Ivana s Liborem spolu spali a Ivana byla ráda, že ta negativita byla z mé strany. Aspoň mi to nemusela říct. Řekl mi to až Libor po delší době. Hrozně jsem ho za to zbil. Dodnes je mi to líto, protože víc jak týden nemohl mezi lidi jak měl opuchlý obličej a monokle. A ano, dodnes jsme s Liborem nejlepší kamarádi.